Ochrana firemních dat po odchodu zaměstnance 

Jak se bránit i bez konkurenční doložky

Nemá-li zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřenou konkurenční doložku, stále se může bránit zneužití svých dat a informací. Tato ochrana vyplývá přímo ze zákona a trvá i po skončení pracovního poměru. Rozhodující je, zda informace splňují znaky obchodního tajemství a zda došlo k jejich neoprávněnému sdělení, zpřístupnění nebo využití.

Ochrana obchodního tajemství není podmíněna konkurenční doložkou

Konkurenční doložka podle § 310 zákoníku práce umožňuje za zákonných podmínek omezit další výdělečnou činnost bývalého zaměstnance. Občanský zákoník samostatně chrání obchodní tajemství před neoprávněným nakládáním. [1, 2]

§ 2985 občanského zákoníku výslovně počítá se situací, kdy se člověk o tajemství dozvěděl na základě pracovního poměru. Ani oprávněný přístup k informacím při práci tedy sám o sobě neopravňuje zaměstnance využít je později pro vlastní podnikání nebo ve prospěch konkurenta. [1]

Zákonná ochrana se uplatní i bez samostatné dohody o mlčenlivosti. Zaměstnavatel však musí doložit odpovídající utajení informací. Ochrana může trvat i déle než rok po odchodu zaměstnance, pokud informace nadále splňují zákonné znaky. [1]

Jaké informace mohou být obchodním tajemstvím

Podle § 504 občanského zákoníku jde o dostatečně vymezitelné informace související se závodem, které mají hospodářskou hodnotu a význam pro soutěž, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné a jejich vlastník jejich utajení odpovídajícím způsobem zajišťuje. Všechny zákonné znaky musí být splněny současně. [1]

Při splnění těchto podmínek může jít například o:

• neveřejné cenové kalkulace, marže, individuální slevy a vyjednávací limity;
• zákaznickou databázi doplněnou o historii odběrů, obchodní podmínky a potřeby jednotlivých klientů;
• připravované nabídky, obchodní strategie, technologické postupy nebo jiné neveřejné know-how. [3]

Rozsah ochrany je třeba určit podle skutečného obsahu informací. Obecné pracovní zkušenosti a dovednosti zaměstnance, veřejně dostupný kontakt nebo osobní vztah se zákazníkem samy o sobě obchodním tajemstvím nejsou. Ani smluvní označení všech firemních informací za tajné nenahradí splnění zákonných podmínek. [1, 3]

Kdy se může zaměstnavatel bránit proti zneužití informací

Porušení obchodního tajemství může spočívat nejen v jeho předání konkurentovi, ale také v neoprávněném využití pro vlastní prospěch. Bývalý zaměstnanec například použije chráněné kalkulace při přípravě konkurenční nabídky nebo předá novému zaměstnavateli neveřejné údaje o zákaznických podmínkách. Právní základ takové obrany tvoří zejména § 2985 ve spojení s pravidly nekalé soutěže. [1]

Samotný nástup ke konkurenci, nižší nabízená cena nebo přechod zákazníka ještě porušení obchodního tajemství neprokazují. Je třeba určit konkrétní chráněné informace a způsob, jakým s nimi bylo neoprávněně naloženo. Podle vlastní účasti na zásahu může připadat v úvahu také obrana vůči konkurentovi, který tajemství neoprávněně využívá. [1]

Modelový příklad

Manažer odejde ke konkurenci. Konkurenční doložku sjednanou neměl. Původní zaměstnavatel následně zjistí, že při přípravě konkurenčních nabídek byly použity její neveřejné kalkulace a údaje o individuálních rabatech zákazníků.

Pokud jde o obchodní tajemství a jeho využití bylo neoprávněné, může se firma domáhat ochrany i bez konkurenční doložky. Rozhodující budou obsah a hodnota dat, způsob jejich utajení, přístup bývalého zaměstnance a podklady k využití při nové činnosti. [1]

Čeho se lze domáhat

Při splnění zákonných předpokladů poskytuje § 2988 občanského zákoníku více možností obrany: [1]

• zdržení se konkrétního nekalosoutěžního jednání, například neoprávněného využívání nebo zpřístupňování tajemství;
• odstranění závadného stavu;
• přiměřené zadostiučinění;
• náhradu škody;
• vydání bezdůvodného obohacení.

Jednotlivé nároky mají odlišné předpoklady. Pro požadavek na zastavení zásahu není nutné nejprve vyčíslit vzniklou škodu; je třeba doložit ohrožení nebo porušení chráněného práva a důvody pro požadovaný zákaz. Peněžité nároky vyžadují samostatné posouzení. [1]

Vyžaduje-li situace rychlou zatímní úpravu poměrů, lze zvážit návrh na předběžné opatření. Jeho nařízení závisí na splnění procesních podmínek, zejména na doložení potřeby zatímní ochrany a osvědčení rozhodných skutečností. [4]

Co je třeba zjistit a doložit

Pro přípravu obrany doporučuji prověřit zejména:

• Co přesně bylo zneužito a čím informace splňují jednotlivé znaky obchodního tajemství.
• Jak firma informace chránila již před zásahem, například nastavením přístupových práv, pravidly práce s daty a seznámením zaměstnanců s jejich důvěrností.
• Kdo měl k informacím přístup a jaké podklady ukazují jejich neoprávněné sdělení, zpřístupnění nebo využití; význam mohou mít firemní záznamy o přístupech, pracovní soubory, komunikace i svědecké výpovědi.
• Zda zásah pokračuje nebo hrozí jeho opakování a jaký konkrétní požadavek může dalšímu zneužívání zabránit.

Zajištění relevantních podkladů je vhodné řešit včas a zákonným způsobem, aby se neztratily například přepsáním provozních záznamů. Pokud informace všechny znaky obchodního tajemství nesplňují, lze podle okolností prověřit také jinou podobu nekalé soutěže nebo případné smluvní nároky. [1]

Jak ochranu informací podpořit do budoucna

Firma by měla předem určit, které informace potřebuje chránit, a přizpůsobit tomu přístupová oprávnění, pravidla sdílení i předání agendy při odchodu zaměstnance. Přiměřeně vymezená mlčenlivost pomáhá zaměstnancům objasnit jejich povinnosti a zaměstnavateli doložit, jak ochranu informací nastavil.

U pracovněprávní mlčenlivosti přitom nelze spoléhat na smluvní pokutu: k takto sjednané sankci se nepřihlíží. Tento limit však sám o sobě nevylučuje zákonné nároky z nekalé soutěže, jsou-li splněny jejich předpoklady. [1, 2, 5]

Odešel Vám zaměstnanec s citlivými informacemi nebo potřebujete nastavit jejich ochranu? Pomohu vám posoudit možnosti obrany, připravit potřebné podklady a upravit smluvní i praktická opatření ve firmě.

Použité zdroje:

[1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zejména § 504, § 2976, § 2985 a § 2988.

[2] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména § 310, § 346d odst. 7 a § 346e.

[3] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Informace k vyznačování obchodního tajemství, zejména body 1.4 a 1.5. dostupné: https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/informace-k-vyznacovani-obchodniho-tajemstvi.html 

[4] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zejména § 74 a § 75c.

[5] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4451/2018, publikovaný pod č. 64/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.dostupné: https://ppropo.mpsv.cz/JudikatNS21Cdo44512018